Po několika dnech strávených v nádherné oblasti Adršpašsko‑teplických skal jsme si s dcerou odvezly spoustu nezapomenutelných zážitků, nádherných výhledů a společných chvil. Každý den byl jiný, ale všechny měly jedno společné klid, přírodu a okamžiky, které jsme si užívaly naplno.
Během našeho pobytu jsme navštívily Ostaš, Teplické skály, rozhlednu Čáp, tajemnou zříceninu hradu Skály i malebný Křížový vrch s výhledem na Adršpašské skály a Krkonoše. Čekaly nás dechberoucí vyhlídky, tiché lesní stezky, skalní města i nádherná příroda Broumovska a Teplicka.
Pokud hledáte tip na výlet do Adršpašsko‑teplických skal, krásné rozhledny nebo pohodové ubytování v přírodě, možná vás naše malé dobrodružství inspiruje stejně, jako nás okouzlilo celé toto kouzelné místo.
Ostaš
Dnes konečně nastal den, na který jsme se obě tolik těšily. Čekala nás cesta do nádherných Adršpašsko‑teplických skal. I když jsme vyrážely s menším zpožděním, naše nadšení to vůbec nezkazilo. Dvouhodinová cesta ubíhala rychle a s každým kilometrem jsme se těšily víc a víc.
Naším cílem byl Penzion U Skalního potoka v Teplicích nad Metují, jen pár kroků od vstupu do Teplických skal. Už při příjezdu jsem cítila, že tohle bude přesně to místo, kde člověk zpomalí. Klidné okolí, šumění potoka za zahradou a útulná chatka s kuchyňkou působily hned od začátku příjemně. Velkým bonusem byl i permanentní vstup do skal, což je ideální pro všechny, kdo chtějí okolí opravdu prozkoumat. Majitel byl milý a ochotný, takže jsme se tu cítily vítané a jako doma.
Ubytovaly jsme se až později odpoledne, ale ani to nás neodradilo od toho, abychom ještě vyrazily na menší výlet. Naším prvním cílem byl Ostaš jedno z nejpoklidnějších skalních míst v Česku. Žádné davy, žádné vstupné, jen ticho, les a skály. I když jsme tentokrát nestihly projít celý okruh, každou chvíli jsme si užívaly naplno. Klid lesa, vůně přírody a výhledy mezi skalami vytvářely atmosféru, která se jen těžko popisuje slovy. Občas jsme se zastavily, mlčky se rozhlédly kolem sebe a nechaly na sebe působit tu jedinečnou krásu, kterou Ostaš nabízí.
Teplické skály
Druhý den nás přivítalo lehce upršené a pošmourné ráno, ale ani to nás od výletu neodradilo. Naopak mělo to své kouzlo. Teplické skály jsme měly doslova za humny, takže stačilo pár kroků od ubytování a ocitly jsme se ve světě vysokých skalních stěn, úzkých stezek a tiché přírody, která člověka pohltí hned na začátku.
Nedaleko vstupu stojí skalní hrad Střmen. Vede k němu ocelové schodiště a z jeho vyhlídky se otevírá krásný pohled do širokého okolí. Díky lehkému dešti působilo celé místo téměř pohádkově jako by se nad skalami vznášel jemný opar.
Cesta dál vedla kolem skalní kaple a vysokých chrámových stěn, které místy sahají až do výšky sedmdesáti metrů. V této části hnízdí i vzácný sokol stěhovavý, takže jsme šly tiše a s respektem. Trasa postupně stoupala ke Kamenci a do oblasti zvané Amfiteátr, kde se nachází nejvyšší bod okruhu u skal Slon a Sova.
Poté jsme pokračovaly Anenským údolím do chladné soutěsky Sibiř, kde se sníh dokáže držet až do léta. Během celé procházky jsme míjely zajímavě pojmenované skalní útvary Housenku, Řeznickou sekeru, Lahvičku inkoustu, Krakonošovu harfu nebo Ruku se zmrzlinou. Každý z nich měl své kouzlo a člověk měl chuť zastavit se u každého.
Teplické skály spolu s Adršpachem tvoří jeden z největších a nejkrásnějších skalních komplexů ve střední Evropě. Jsem moc ráda, že jsem tuhle krásu mohla vidět na vlastní oči. Obě skalní města propojuje čtyřkilometrová Vlčí rokle tu jsme tentokrát vynechaly, ale určitě si ji necháme na příště.
Rozhledna Čáp a zřícenina Skály
Hned po návratu ze skal jsme zamířily na oběd, abychom doplnily energii a načerpaly síly na další výlet. Náš den totiž zdaleka nekončil. Tentokrát jsme se rozhodly pro rozhlednu Čáp, která nás lákala hlavně slibovanými výhledy do okolní krajiny. Po krátkém odpočinku jsme znovu vyrazily na cestu.
Rozhledna Čáp stojí na nejvyšším vrcholu Adršpašsko‑teplických skal, asi dva kilometry od obce Skály. Už samotná cesta k ní byla nádherná. Procházely jsme mezi vysokými skalními bloky, les byl tichý a člověk měl pocit, jako by se ocitl v úplně jiném světě. Čím blíž jsme byly vrcholu, tím víc celé místo působilo zvláštně a kouzelně.
Krátce před cílem nás přivítala pískovcová skalní brána, která vypadala jako vstup do další části skalního království. A pak už jsme vystoupily na holý skalní vrchol, kde stála krásná dřevěná rozhledna Čáp. Na první pohled působila přirozeně a dokonale zapadala do okolní krajiny.
A ten výhled… Ten byl opravdu úchvatný. Z rozhledny je vidět na okolní skalní města i vzdálená pohoří Krkonoše, Orlické hory a celé široké okolí. Stály jsme tam chvíli jen tak, v tichu, a užívaly si okamžik, který se jen tak nezapomíná.
Zřícenina hradu Skály a Černé jezírko
Naším posledním cílem dne byla zřícenina hradu Skály tajemné místo ukryté uprostřed nádherné přírody, které už z dálky působí skoro pohádkově. Cesta k ní vede kolem Černého jezírka, které celé krajině dodává zvláštní, až tichou atmosféru. Když jsme k němu dorazily, na chvíli jsme se zastavily a jen pozorovaly klidnou hladinu obklopenou lesy. Místo působilo tajemně a zároveň neuvěřitelně klidně. Jezírko leží přímo pod skalami a krásně doplňuje celé okolí.
Po krátké pauze jsme pokračovaly vzhůru ke zřícenině. Nahoře nás přivítaly pozůstatky hradu ukryté mezi skalami. I přes zub času má tohle místo pořád své kouzlo. Jsou tu vidět zbytky původního zdiva, stará studna, místnosti vytesané do skal i zachovaný zaklenutý sklep. Když jsme vystoupaly až na vyhlídku, otevřel se před námi další z těch výhledů, na které se nezapomíná. V dálce bylo vidět Ostaš, Broumovské stěny, Javoří hory, Orlické hory i polské Kamenné hory.
Tady náš den plný objevování, ticha a krásných výhledů pomalu končil. Byl to jeden z těch dnů, kdy člověk cítí vděčnost za každý krok, který mohl udělat.
Křížový vrh
Poslední den našeho pobytu utekl rychleji, než bychom si přály, a na delší výlet už nezbývalo moc času. Přesto jsme si chtěly závěr dovolené ještě naplno užít. Už u snídaně jsme přemýšlely, kam vyrazíme naposledy, a nakonec padla volba na nedaleký Křížový vrch místo, které slibovalo krásné výhledy a klidné rozloučení s celou oblastí.
Křížový vrch leží jen kousek od Dolního Adršpachu a tyčí se do výšky 667 metrů. Už samotná cesta na vrchol má své kouzlo. Vede po nově zrekonstruované křížové cestě, kde jsou jednotlivá zastavení zasazená přímo do skal. Dotvářejí atmosféru místa tak přirozeně, že člověk má pocit, jako by tu byla odjakživa.
Výstup je místy trochu náročnější schody vytesané do skal, kamenné stupně i prudší dřevěné schody dají člověku zabrat. Ale s každým krokem se otevírá víc a víc krásy. Když jsme dorazily až na samotný vrchol, přivítal nás železný kříž z roku 1857 stojící na pískovcovém podstavci. A pak přišla ta odměna, kvůli které to celé stojí za to.
Před námi se otevřel nádherný výhled na Adršpašské skály i širokou okolní krajinu. Stály jsme tam chvíli jen tak, v tichu, a užívaly si poslední okamžiky na místě, které nás během těch pár dní tolik okouzlilo.
Okolní krajina je tady opravdu dechberoucí. Ať už se člověk vydá na rozhlednu, vyhlídku nebo jen na obyčejnou procházku, všude ho čekají nádherné pohledy na skalní města, hluboké lesy a nekonečné panorama přírody. Každé místo má své jedinečné kouzlo a člověk si tu velmi rychle uvědomí, jak krásnou krajinu u nás máme. Stačí se jen na chvíli zastavit, rozhlédnout kolem sebe a nechat tu atmosféru působit.
A právě proto jsou Adršpašsko‑teplické skály místem, kam se člověk nechce podívat jen jednou. Tímto naše malé dobrodružství končí. Odvážíme si odsud nejen spoustu fotografií a nových zážitků, ale hlavně krásné společné vzpomínky, které v nás zůstanou ještě dlouho. Tohle místo má v sobě něco výjimečného klid, nádhernou přírodu, dechberoucí výhledy i atmosféru, která člověka na chvíli donutí zpomalit a jen být. A já už teď vím, že jsme tu nebyly naposledy.
